Andiss - bez cenzury

Slash povídka o hercích z BakerStreet, pozor, bez cenzury!

Večírek byl v plném proudu. Mark se konečně vymanil ze spárů novinářů a střetl se s Andyho pohledem. Andrew se zrovna bavil s Martinem a Amandou. Když zahlédl Marka, usmál se na něj, omluvil se a vykročil k němu. Mark na něj kývl, aby ho následoval a zamířil směrem k terase. Teď dokonce skočil kus stranou, když spatřil, že ho už už chce oslovit další novinář. Andrew se zasmál a přidal do kroku. Mark odbočil ke dveřím a vyšel do osvěžujícího podzimního večera. Opřel se o zábradlí a zahleděl do rudých mračen zapadajícího slunce. Andrew se k němu připojil a opřel se vedle něj.

„Byl to skvělý rok,“ usmál se na něj.

„To ano,“ otočil k němu zrak Mark.

„Jsem moc rád, že jsi do první epizody zařadil vzpomínky na Moriartyho a mohl jsem se toho účastnit. Sice to bylo kvůli vysvětlení děje, přesto ti za tu možnost děkuji.“

„Kvůli ději to zase tak moc nebylo, vlastně jsem tu scénu dopisoval dodatečně,“ odvětil Mark tajemně. „Novinářům jsem to ale nějak zdůvodnit musel.“

„Jaký jiný důvod?“ Andrewovi v obřích očích hrála zvědavost.

„Chtěl jsem, abys hrál ještě jeden rok. Vlastně si nedovedu představit, že tam příští sezonu nebudeš, jen nevím, jak bych tě tam zase dostal.“ Mark se zamyslel a Andrew na něj upíral své tmavé oči a trochu bojoval se slzami.

„Mohl bych napsat sen, ve kterém se zjevíš Sherlockovi!“ usmál se vítězoslavně Mark. Pak opět pohlédl na Andrewa a spatřil pohnutí v jeho očích. Uvědomil si, co právě řekl, prakticky vyznání, po všech těch letech, kdy se mu tep zrychlil pokaždé, když na Andrewa jen pomyslel. A když mu byl nadosah, cítil štěstí z jeho přítomnosti a zároveň smutek nad vědomím, že ho nemůže mít. Měl svého partnera, Andrew svého přítele. Vlastně to byl jen jakýsi stav poblouznění, jak si namlouval. Myslel, že to časem přejde, přesto ho děsila představa, že by se s ním už nikdy neviděl. Celé roky si to nechával pro sebe. Vždy v jeho přímosti sršel skvělou náladou a těmi nejlepšími vtipy, cítil, jako by náhle opravdu žil a vnímal. Vždy k němu byl kamarádský a využil každé příležitosti, kdy se mohl dotknout jeho ruky, kdy ho mohl obejmout, dokonce mu jednou vlepil pusu na tvář a Andrew tenkrát vypadal, jako by se styděl. 

Přesto to vždy zůstávalo jen v jeho snech, až nyní nejasně odhalil pravdu. Proklínal by se za to, ale v Andrewových očích jasně viděl pohnutí.

            Andrew měl v hlavě zmatek. Vyložil si ta slova správně? A co když to Mark myslí jen kamarádsky, tak jako celou dobu, co ho zná. Taky mu bude chybět, víc, než se sluší. Vybavil si první den, kdy se potkali. Mark zrovna přítomné bavil nějakým výstupem ze seriálu a dělal při tom přehnané obličeje. Pak se na něj otočil a zapištěl: „Moriarty! Dáte si tea?“ Z imaginární konvičky nalil čaj a podal mu stejně imaginární šálek. Andrew ho tenkrát se smíchem přijal. A teď tu stál těsně u něj, jejich společná práce skončila a jejich životy se možná navždy rozejdou jinými směry. V očích se mu zaleskly slzy a on se v okamžení rozhodl. Rychlým pohybem položil ruce okolo Markových ramen a své rty přitiskl na jeho. Jejich polibek byl divoký a nenasytný, jeho síla byla znásobena tak dlouhou dobou snění a tajných tužeb. Andrew mu položil hlavu na rameno a pevně ho objal. Mark ho k sobě tiskl a srdce mu tlouklo o závod.

„Marku,“ zašeptal mu Andrew do ucha. „Můžu dnešní noc zůstat s tebou?“ Markův stisk zesílil, až byl téměř bolestivý.

„Odejdeme hned,“ zašeptal Mark. „Než nás tu někdo objeví.“ Neochotně se od Andrewa odtáhl, přeskočil zídku terasy, počkal, až ji Andrew přeleze a společně si pospíšili k parkovišti. Zamířili do hotelu, kde Andrew zůstal otočen zády k recepci, dokud na něj Mark nekývl s klíči od pokoje. Po schodech už stoupali společně, jakmile zmizeli z dohledu recepčního, dali se do běhu. Dorazili ke dveřím a Mark je bleskově odemkl, skočil do pokoje, Andrew mu byl v patách. Zabouchl za sebou dveře a ještě udýchaný stanul čelem k Markovi. Mírně zakláněl hlavu, aby mu mohl pohlížet do přívětivých očí. Mark mu pohled oplácel a ústa mu vlnil úsměv. Vždy, když k němu Andrew vzhlížel, jeho již tak dost velké oči se zvětšily a vypadal ještě roztomileji. Mark natáhl ruce k jeho dlaním a jemně je uchopil do svých. Chvíli tam stáli proti sobě, bez jediného slova, bez pohybu, jejich pohledy křičely nevyslovitelné, jejich dlaně tepaly prudkým životem. Mark si pozvedl Andrewovy ruce ke rtům a s pohledem stále upřeným do jeho očí políbil prsty jeho rukou. Andy zamrkal, roztomile se začervenal a ruku přesunul na Markovu tvář, druhou ho uchopil za zátylek. Přistoupil až těsně k němu a pohlížel mu do tváře. Mark se k němu velice pomalu naklonil a jemně se dotkl jeho rtů. Opět se odtáhl, aby na něj viděl. Andy se usmíval, konečky prstů mu přejížděl po tvářích, po nose, obkresloval linii jeho vysokého čela, na pravé tváři jemně okopíroval výstupky dvou pih. Mark zavřel oči, když mu peřinky Andrewových prstů přejížděly po víčkách. Andrew se vyhoupl na špičky a svým nosem se otřel o Markův. Mark si ho k sobě přitáhl, pevně ho objal a políbil. Andrew zabořil prsty do Markových vlasů a prudce mu oplácel jeho polibky. Mark se s ním točil po pokoji, drtil ho v náručí a čím dál nenasytněji si bral jeho ústa. Prudce mu strhl sako a Andrew udělal to samé s jeho. Markovy prsty nahmataly motýlka na Andyho krku a neobratně se ho pokusily rozvázat. Nakonec odtáhl své rty od Andrewových a soustředěně se zahleděl na uzel. Andrew ho s rozzářeným úsměvem pozoroval a dal se do rozepínání Markovy košile. Když se Markovi podařilo rozvázat motýlka, Andrew mu už stahoval rukávy košile přes zápěstí. Jemně mu přejížděl po pažích a po hrudníku, Mark zatím rozepínal knoflíčky jeho košile. Andrew se najednou zasmál, vzal kravatu visící na Markově obnažené hrudi a zatáhl. Přitáhl si tak Marka těsně k sobě a prudce ho políbil. Mark z něj zatím stáhl košili. Jeho dlaně klouzaly po Andrewových svalnatých zádech. Andrew provedl velmi prudký polibek, pak se odtáhl a skousl si spodní ret. Otevřel oči a pohlédl vzhůru do Markových. Usmál se a znovu prudce zaútočil na jeho rty. Mark se od něj odtáhl, líbl ho do vlasů a zvedl do náruče. Andrew se zachichotal a pevně se ho držel okolo krku. Mark s ním přešel k posteli a opatrně ho na ni položil. Aniž by se na své ruce podíval, stáhl si z prsteníčku snubní prsten a odložil ho na noční stolek. Lehl si vedle Andyho a rty se dotkl jeho nosu. Přesunul hlavu níž a políbil Andyho krk. Volnou rukou pomalu klouzal po jeho vypracovaném hrudníku. Jeho rty klouzaly níž, líbal každý kousek kůže, postupoval přes prsní svaly. Jemně skousl a olízl Andyho bradavku. Postupoval níž, cítil prudké údery Andrewova srdce. Otočil hlavu na stranu a uchopil Andyho ruku, která mu spočívala ve vlasech, a políbil jeho dlaň. Podíval se vzhůru a střetl se s jeho pohledem. Andy ho vzal za kravatu a přitáhl si ho nahoru. Políbili se a Andrew se s ním přetočil na bok. Nohu mu omotal kolem boku a přitiskl se k němu. Jeho prsty mu zatím strhly kravatu. Zakroutil pánví a přejel tak po Markově poklopci. Mark se pousmál a pohyb napodobil. Sklouzl rukou níž a vzal Andyho za zadnici. Krouživými pohyby začal přejíždět po místech, kde pod látkou cítil jeho koule. Andrew zapištěl a začal se o Marka třít intenzivněji. Mark ho přetočil na záda a dostal se do sedu. Rozepl Andrewovi kalhoty a i se spodky mu je začal vysvlékat. To už byl v sedu i Andrew a vrhnul se na Markův zip. Mark se vymanil z kalhot a při tom se natáhl pro své sako, kde z kapsy vytáhl tubu s gelem. Andrew seděl na posteli, vzhlížel k němu a natahoval k němu ruce. Mark se tomu pohledu musel usmát. Vzal jeho ruce do svých a sedl si naproti němu. Pohlíželi si do očí. Mark položil dlaň na Andrewovu tvář, Andy ji stiskl svou dlaní, pootočil hlavu a políbil ji. Přejížděl mu po předloktí a se zalíbením ho líbal. Posunul se a dosedl na Markova stehna, nohy pokrčené v kolenou omotal kolem jeho boků. Opřel svůj penis o Markův a oba je vzal do dlaní. Sjel rukama dolů, potom zase nahoru. Markovy dlaně objaly jeho, cítil, jak se mu potí a jsou horké. Podíval se nahoru a spatřil Markovu vzrušenou červenající se tvář. Mark ho začal hladit po stehnech. Podsunul svá kolena pod jeho pozadí, natáhl ruku dozadu, sjel ke kostrči, pak ještě níž a peřinkou ukazováku jemně zatlačil. Andrewovi se zkřivily rty úsměvem. Nahmátl tubu a podával ji Markovi, ten si ji vzal. Jemně ho položil na postel, políbil jeho pupík a pomalu sjížděl níž. Andy vzrušeně zapištěl a chytil se šprušlí postele. Mark začal olizovat jeho penis, obsah tuby si nanesl na prsty, rukou sjel dolů a palcem zatlačil mezi jeho půlky. Andrew znovu zapištěl, jeho dech začínal být přerývaný. Markovy rty obemkly jeho penis a začaly ho pomalu sát. Jeho palec vjel dovnitř, Andrew zazmítal vzrušeně nohama. Pustil jeho vzpřímený penis a vytáhl se nahoru. Břichem se o něj zapíral, když jednu nohu tlačil Andymu vzhůru a pohlížel mu do tmavých očí plných vzrušení. Andrew se na něj usmál a ruce mu pevně omotal kolem zad. Mark do něj pronikl. Vyklouzl a vklouzl zpět. Přirážel pomalu, když byl nejhloub, přitlačil, jak nejvíce to šlo. Jednou rukou zůstal zapřený, druhou sklouzl dolů k Andyho pevnému penisu a začal po něm přejíždět. Zrychlil pohyb pánve, spatřoval v Andrewových očích rostoucí vzrušení a to vzrušovalo i jeho. Andrew přesunul své ruce na jeho pozadí a pomáhal mu vytvářet vyšší tlak při přirážkách. Vždy se k němu přitiskl, za chvíli začal také pohybovat boky. Dech se jim čím dál víc zrychloval, sípali, těla jim smáčel pot. Čím dál častěji zakláněli hlavu a zavírali oči, pak je zase otvírali, jak si toužili pohlížet do očí. Přišlo to náhle, s jedním obzvlášť tvrdým přírazem. Oba zaječeli a trhli hlavou dozadu. Mark se celý prohl, Andrew se zazmítal na posteli, prsty zaryl do Markových hýždí. Mark pevně sevřel prostěradlo, druhou rukou tiskl Andyho stříkající penis, naštěstí se ovládl natolik, aby mu neublížil. Svět se s nimi točil, oni si jen se šťastnými úsměvy pohlíželi ještě do přivřených očí. Mark se nadzvedl, spustil Andyho nohu, pustil jeho penis a lehl si těsně vedle něj. Andrew se k němu natočil a pevně ho objal. Mark ho sevřel v náručí, ušpiněnou dlaň si nejprve zamotal do prostěradla. Jejich stisk povolil, až se jim srdce trochu uklidnila. Políbili se, Andrew si položil hlavu na Markovu hruď, oba si šťastně povzdechli a takto usnuli.                        

Mark se probudil ještě před svítáním a vybavil si, kde je a hlavně, kdo mu něžně oddechuje v náručí. Otevřel oči a v potemnělé ložnici zahlédl obrys Andrewových vlasů, jeho hlava mu spočívala na hrudi. Jemně ho objal a snažil se nemyslet na nic, jen na něj. Přesto mu srdce sevřely chladné spáry vědomí, že jakmile nastane ráno, všechno skončí, dnešní noc přidá se ke snům a zůstane v hořké vzpomínce na to, co mohlo být, kdyby se poznali dřív. Zabojoval se slzami a sevřel Andyho pevněji. Se zabručením se mu zavrtěl v náručí a ještě v polospánku k němu vzhlédl.

„Marku,“ zašeptal a posunul se výš, aby ho mohl políbit.

„Miluju tě, Andrew, víš to? Chci, abys to věděl.“ Oči se mu zalily slzami.

„Já tě taky miluji, Marku. Už od první chvíle.“ Mark si ho přitáhl k sobě a naléhavě políbil.

Ranní paprsky neúprosně ozařovaly pokoj. Oba muži již oblečení, se pevně objímali. Neochotně se pustili, pohlédli si do očí a beze slova zamířili ke dveřím. Mark vytáhl z kapsy prsten a nasadil si ho na prsteníček. Andrew to zahlédl a zkřivil se mu obličej pod přívalem ještě silnějších emocí, které již nedokázal skrýt. Rychle odvrátil tvář a vyšel z pokoje. Mark šel za ním, na chodbě se však dal druhým směrem a směřoval k opačnému východu. Na parkovišti se znovu potkali. Přistoupili k sobě a podali si ruce.

„Bylo mi ctí s tebou pracovat,“ řekl Mark.

„I mně, ať se ti nadále daří psát tak skvělé scénáře,“ odvětil Andrew, upíral na něj své obří oči a mile se usmál. Mark mu úsměv opětoval.

            Mark došel domů a zaplavila ho vlna výčitek. Jeho muž ho miloval a on, dokud nepoznal Andrewa, myslel, že to, co k němu cítí, je opravdová upřímná láska. Jenže to, co prožíval s Andym, bylo mnohem silnější. Měl svého muže opravdu rád, a co udělal, ho trápilo. Zašel do koupelny a celou dobu nad tím musel přemýšlet. Zavřel oči a pozvedl tvář vstříc ledovým kapkám. Smývaly mu z tváří horké slzy. Vyšel z koupelny a rozhodl se, že Andrewovi zavolá. Přešel do pokoje a vzal si telefon, když tu zaslechl klapnout dveře. Do obývacího pokoje přišel Ian.

„Á, Marku, už jsi doma z večírku?“ usmíval se na něj. „Je mi moc líto, že jsem tam s tebou nemohl být, zrovna se ta práce tak špatně sešla. Ale jak ses měl?“

„Dobře, nebýt spousty novinářů, však to znáš.“

„Ano, novináři umí být protivní,“ usmál se Ian, přistoupil k němu a jemně ho políbil. „Udělám snídani, máš hlad?“

„Ano, něco k jídlu bych si dal.“

„Skvěle,“ uculil se Ian a zmizel v kuchyni. Mark tam jen stál. Emoce jím přímo otřásaly. Nesmí mu nikdy ublížit. Ian se to nesmí dozvědět a s Andrewem se nesmí už nikdy setkat. Odložil telefon, potlačil slzy, nasadil veselý výraz a vyšel za svým mužem do kuchyně.

            Mark dočetl a utřel si slzy. Ještě chvilku seděl, aby se vzpamatoval a pak vyskočil a blesku rychle vpadl do vedlejšího pokoje.

„Miluji tě, Andy. Víš to, že ano?“

Andrew vzhlédl od knihy a zmateně pozvedl obočí.

„Samozřejmě, že to vím,“ uculil se. Mark se mu mezi tím vrhl do náruče a pevně ho k sobě tiskl.

„Stalo se snad něco?“ Andy se začínal bát.

„Nic se nestalo, jen mě napadlo, že ti málo říkám, jak moc pro mě znamenáš.“

„Ach Marečku,“ Andrew se k němu pevně přimáčkl. „Ty pro mě taky, jsi celý můj svět.“

Mark se od něj trošku poodtáhl, aby mu mohl pohlížet do očí a šťastně se na něj usmíval.

„Víš, četl jsem teď povídku nějaké fanynky, bylo to hrozně smutné, ale co k tobě cítím, vystihla perfektně. Vlastně si říkám, že bych jí měl napsat, jak to mezi námi je, že naši kluci jsou tak úžasně tolerantní a dovolují nám se scházet. Ona tam psala, jak moc plakala, když to psala a pak je pod tím komentář její kamarádky a že taky proplakala celou krabici kapesníčků. Vlastně, co kdybychom je pozvali na natáčení?“ Mark se zubil a Andrew souhlasil. Šel si přečíst povídku a po prvních větách si zavolal Marka a celou dobu ho držel za ruku, aby ani na okamžik nezapomněl, že ho opravdu má. Po přečtení se ještě dlouho objímali. A pak jim napsali dopis a pozvali je do Londýna. Jedna dívka pak omdlela, když si dopis přečetla. Druhá omdlela ve chvíli, kdy se první probrala a oznámila jí to. Od té doby jsou z nich dobří přátelé a dokonce je Mark obsadil do komparzu a zahrály si ve čtvrté řadě mrtvolky.      

- Zpět na seznam povídek: ZDE -