Femslash povídka z Baker Street, pozor, bez cenzury!
„Tak
ty jsi to Sherlockovo štěně?“
Molly
sebou trhla, otočila se a spatřila tmavovlasou ženu s vlasy svázanými
v bezchybném účesu. Rty, u nichž si koketně držela ukazovák, jí kroutil
úšklebek, rudá barva rtěnky poutala na sebe veškerou pozornost, proto si očí,
co ji neúprosně provrtávaly, všimla až o okamžik později, v tu chvíli však
byla lapena v jejím pohledu, který ji paralyzoval. Žena si ji zkoumavě prohlížela jako novou
hračku. Molly pod silou toho pohledu sklopila oči.
„Kkdo
jste?“ hlas se jí zadrhl a tváře zrůžověly.
„Jsem
The Woman, žena všech žen.“ Přistoupila těsně k ní a vzala ji za bradu.
„Máš štěstí, zlatíčko,“ pozvedla její tvář a donutila ji podívat se jí do očí.
„Sherlock tě možná nechce, ale já ano.“
Molly
šokovaně vytřeštila oči a odskočila dozadu. Irena se jen pousmála.
„Mně
neutečeš, maličká.“
„Já…
budu křičet!“ Molly spěšně couvla, až narazila do stolu se zkumavkami. Ty zařinčely
a jen tak tak zůstaly na svém místě.
„Křičet
budeš, to ano,“ usmála se Irena a vytáhla z rukávu jezdecký bičík. „Ale
nikdo ti nepomůže. Už je moc pozdě, v budově nikdo není, jen ty, já a
několik mých mužů.“
„Proč?“
Molly se přesunula podél stolu a udělala pár kroků dozadu, Irena pomalým
houpavým krokem za ní.
„Protože
si ráda hraju se Sherlockovými věcmi.“ Molly se rukama dotkla zdi. Byla přímo
v rohu místnosti.
Irena si rozepla kabát a pomalým pohybem si nechala
sklouznout látku z ramen. Světlo zářivek vykreslilo její nahé tělo.
S vlněním boků se vydala k Molly.
„Prosím,“
zašeptala Molly a zavřela oči.
„Uvidíš,
že se ti to bude líbit,“ pohladila jí bičíkem tvář. Spustila ho níž a nadzvedla
límec bílého pláště. Shrnula jí ho z ramene a Molly si ho spěšně zase
natáhla.
„Ale,
ale zlatíčko. Pusť ten plášť.“ Molly zaťala prsty do krajů pláště a odmítla ho
pustit. „Přestaň, zlobit maličká,“ Irena ji švihla přes ruce, až Molly vytryskly
slzy.
„Už
budeš poslouchat?“ Molly kývla. „A teď si sundej plášť.“ Molly popotáhla a po
tváři se jí kutálela slza, když si třesoucíma se rukama stahovala plášť.
„Tak
je hodná holka,“ Irena se k ní naklonila a pohladila ji po vlasech. „Ale
přece bys neplakala,“ vzala její tváře do dlaní a palci utřela slzy. Přitiskla
své rty na její a prudce ji políbila. Molly nejprve zůstala nehybně stát, poté
se ji od sebe pokusila odstrčit.
„Nezlob,
holčičko, zapomínáš, jak se trestají zlobivé dívky.“ Tlak Mollyiných rukou
ustal a bezradně popotáhla. Náhle si uvědomila, že má ruce na Ireniných
obnažených ňadrech. Už je chtěla stáhnout, Irena ji však předběhla a dlaněmi si
její dlaně ještě více přitiskla. Naklonila se k ní a opět ji políbila.
Tentokrát pomalu, při tom si její ruce v krouživých pohybech posunovala po
pevných ňadrech. Molly na svých dlaních cítila tvrdnoucí bradavky a proti své
vůli stiskla. Současně její jazyk začal odpovídat Ireninému. Irena se od ní
odtáhla s vítězoslavným úsměvem.
„A
teď jsi má, zlatíčko.“ Prudce jí roztrhla košili, až knoflíčky odlétly.
Sklonila se k její hrudi a políbila linku mezi nadouvajícími se prsy
zpevněnými krajkovým spodním prádlem. Rukama jí vjela pod košili na ramena a i
s látkou jí pomalu sjela po pažích dolů. Nahmatala zapínání podprsenky a
jedním pohybem ji sundala. Přitiskla své rty k Mollyině bradavce a jemně
ji olízla. Molly prudce vydechla. Irena začala kroužit jazykem, jednou rukou ji
držela za štíhlý bok, druhou uchopila její druhé ňadro a jemně ho mačkala. Cítila,
jak se Mollyin tep zrychluje, slyšela její ztěžklý dech. Strhla ji k zemi
a povalila na záda na odhozený plášť. Rozepla jí kalhoty a i se spodním prádlem
stáhla ke kotníkům. Vyhoupla se nahoru a lehla si na ni, obklíčila ji koleny,
na kterých se zvedla. Její ňadra spočívala na Mollyiných, cítila její vystouplé
bradavky. Molly za celou dobu prvně otevřela oči a s chvějícími rty se na
ni stydlivě podívala. Tvář jí hořela ruměncem. Irena se usmála, uchopila její
ruku a posunovala si ji po břiše a níž, Molly se nebránila, jen stydlivě
uhýbala pohledem. Volnou rukou pohladila Irenina záda a ruku tam už nechala.
Druhou jí pod vedením tlačila na podbřišek a prsty se dotkla klitorisu. Pohla
prsty a Irena vydala hrdelní zvuk podobný kočičímu předení. Pustila jí ruku a
přesunula ji mezi Mollyiny nohy. Zatlačila na její vagínu a bříšky prstů
postupovala po vlhké stěně. Zase vystoupala nahoru, přejela k jejímu
klitorisu a začala kolem něj kroužit. Mollyina ruka zatím prováděla něco
podobného. Irenu až překvapilo, jak dobře jí to jde. Projíždělo jí vzrušení,
stejně tak Molly se chvěla. Irena se o ni plně zapřela horní polovinou těla,
hlavu zabořila vedle její. Cítila, jak Molly začala pohybovat pánví, jak se
snaží dostat do správné polohy k její ruce. Ona sama se pomalu přestávala
ovládat, vše nabývalo na intenzitě, přerývaně funěla Molly do ucha, ta vzrušeně
sténala a zarývala nehty do Ireniných bělostných zad. Zmítala sebou čím dál víc,
až najednou vyjekla a znehybněla. Irena jí zatlačila prsty do vagíny a pocítila
rychlé stlačování. Molly pokračovala v pohybu rukou. Ireně se zamotala
hlava a všechno najednou padlo do intenzivnější přítomnosti. Zaječela a
přimáčkla se na Mollyinu ruku. Pár dalších vteřin, než nad sebou získala
kontrolu. Otevřela oči a spatřila Mollyinu ruměnou tvář lemovanou rozcuchanými
vlasy. Molly se na ni podívala a oči jí zářily. Opravdu vypadala, jako štěně,
jakým ji na začátku nazvala. Molly nadzvedla hlavu a chtěla ji políbit, Irena
se jen ušklíbla a odtáhla se od ní.
„Jsi
moc hodná holčička,“ poplácala ji po tváři a vstala. „Zase si s tebou
přijdu někdy pohrát.“ Sebrala ze země bičík a kabát, ladně se do něj zahalila a
houpavým krokem vyšla ze dveří. Molly tam zůstala ležet, schoulená v plášti, nechala slzy kanout po tvářích.
Žádné komentáře:
Okomentovat